Z hračkářství pro ajťáky do Baťovy skříně

První počítač mu koupili rodiče těsně po revoluci. Nevinný experiment, který vymrštil Davida Pavlíka do vesmírných sfér. Vzpomněl si na něj, když pomáhal stavět raketu pro Elona Muska, spouštět na Netflixu seriál House of Cards nebo měnit pravidla Amazonu pod Andym Jassym. Kdo to má?

„Nejlépe to vystihla moje manželka, že Silicon Valley je takové hračkářství pro ajťáky. Potkáváte tam lidi, kteří jsou v IT oboru celebrity a táhnou celé odvětví. Nejtěžší je udělat první krok, dostat se tam. Když už tam člověk je, může chodit na pohovory od rána do večera,“ zmínil v jednom z desítek rozhovorů pro média Pavlík.

Co o něm možná nevíte? Rád vaří. Při práci pro SpaceX jednou na recepci české ambasády vařil svíčkovou s knedlíkem pro sto lidí. Manažer s bezkonkurenčním profilem, všem pomáhal růst. A vloni se pořádně zakousl do dalšího inovátora – tím je Rohlík. Zlín je jeho domov, přesto se nebojí poukázat i na jeho stíny. Provokovat chce i na konferenci Fenomén, kde 20. března vystoupí jako jeden z řečníků.

Co máte na Zlínu rád? Čím vás pokaždé překvapí?
Mám rád tu kombinaci malého města s velkými myšlenkami. Zlín má v sobě zvláštní energii – racionalitu, podnikavost, jasný řád. A zároveň mě překvapuje, jak stále žijeme z odkazu Tomáše Bati, ale nedokážeme vybudovat něco nového, co by učinilo Zlín znovu přitažlivým a atraktivním – ať už byznysově nebo kulturně.

Můžete být konkrétnější?
Čest výjimkám, ale vidíme, jak Zlín chřadne, nepřitahuje nové talenty, studenti zde nezůstávají a velké podniky zde nezačínají. To je něco, co bych rád viděl jinak a věřím, že máme unikátní příležitost to s novými technologiemi v zádech změnit. Dnes již nemusíte miliardové firmy budovat desítky let. Díky technologiím a umělé inteligenci vám stačí výrazně méně lidí a výrazně kratší doba.

Pokud byste měl do Zlína přilákat globální talenty, jaký by byl váš „pitch”?
Přijďte podnikat do krásného a klidného města, kde je to kousek na hory a nedaleko do Prahy a Vídně.

Kam jste chodil ve Zlíně jako student randit? Kam jste chodil nejradši na pivo? A kam si zajdete rád dnes?
Randit jsem chodil do parku, do obou. A taky na výlety kolem Zlína, v zimě na lyže do Beskyd. Chození na pivo mě docela minulo, většinou jsem řídil. Ale dneska mi místo na pivo – u mě spíš na víno – chybí. Místo, kde se snoubí krásná vína a krásné pokrmy, ideálně ve formátu bistra, kam bych si rád sedl. Někdy mě Zlín téměř až děsí – když jedu v pátek domů z Prahy, je to téměř město duchů. Prázdné ulice, prázdné restaurace. My jsme si proto zvykli dělat „house party“ – sejdeme se doma, přineseme si víno, uvaříme jídlo, někdy pozveme i muzikanty a jsme spolu. Možná je to zlínská verze komunitního života, když chybí ta veřejná.

Máte ideální předpoklady. Vlastní byznys vás nikdy nelákal?
Já jsem spokojený v roli profesionálního zaměstnance. Na vlastní byznys se člověk musí nadechnout, musí mít prostor, čas i peníze. Veškerou svoji energii dávám rodině a zaměstnavateli. Hodně mi to vyhovuje. Ale několik projektů jsem přece jen zkusil během těch let, vždycky ale víceméně při práci.

Povídejte.
Byly to menší startupy, například pro prodej moravských vín nebo jsme třeba rozjeli službu nalok.cz, což byl jakýsi adresář lokálních farmářů, farmářských produktů. Možná jsme trochu předběhli dobu, dnes by to mělo asi větší šanci. Třetím mým projektem večerního a víkendového programování je dosud fungující Kancelář bez hranic. Jde o správu nemovitostí, lidé si mohou vlastně „na dálku“ koupit byt nebo nemovitost. Svůj podíl jsem v tomto projektu prodal, ale kolega se o to stará dál.

Prošel jste světa kus. Mají lídři světových gigantů něco společného?
Ano, jednu zásadní a klíčovou věc. Všichni do jednoho jsou neskutečně kompetentní v tom, co dělají. Svým firmám rozumí ve všech detailech, umí na sebe vzít risk budoucnosti celé firmy a dávají tomu opravdu hodně. Každý den, každou hodinu. Jsou v tomto pro své lidi opravdu inspirativní.

Na jaké receptuře aktuálně pracujete v Rohlíku?
V Rohlíku má moje práce primárně tři roviny. Posunutí naší infrastruktury na další level, abychom dokázali odbavit statisíce objednávek efektivněji, upgrade našeho týmu, aby byl schopný stavět moderní a násobně komplexnější řešení a samozřejmě adopce AI, machine learningu a dalších technologií – ať už pro automatizaci firmy nebo zvýšení produktivity. Je to neskutečná jízda, někdy se ani nestihám nadechnout. Ale právě tahle dynamika mě baví – vidět, jak se věci hýbou, jak se neustále posouváme.

O čem budete mluvit na konferenci Fenomén?
Přinesu konkrétní příklady z Rohlíku, kde AI podle hodnocení našich zákazníků funguje lépe než lidský operátor. Chci otevřít diskusi o tom, jak se mění role softwarového inženýra v době umělé inteligence – co zůstane a co se promění. Doufám, že to bude šokující, provokující a motivující něco s tím dělat.

Kde bude David Pavlík za dva roky?
Doufám, že na nějakém skvělém místě, obklopený rodinou a přáteli. Jak říkáme s manželkou – doma je tam, kde jsme spolu. Pokud by přišla zajímavá nabídka ze zahraničí, jsme vždy otevřeni novým příležitostem. Profesně bych se dál rád věnoval technologiím a pomohl firmám, organizacím i jednotlivcům s adopcí nového světa, který se před námi otevírá. Oborově se nechám překvapit – po všech zkušenostech, které mám za sebou, se vždy těším, co bude to další. Třeba jídlo a víno?


DAVID PAVLÍK
● Narodil se 21. 11. 1980, žije ve Zlíně-Lužkovicích
● Vystudoval Gymnázium Lesní čtvrť ve Zlíně a Fakultu informatiky na Masarykově univerzitě v Brně
● Začínal jako manažer pro technickou podporu v Microsoftu, postupně si prošel Amazonem, Netflixem nebo SpaceX.
● V roce 2018 se z USA vrátil do Česka a pomáhal v dalším růstu Kiwi.com, ShipMonk nebo Nano Energies, aktuálně působí v Rohlíku.
● S manželkou Michaelou (39 let) mají tři děti, Anežku (13), Elišku (10) a Josefa (7).
● Rád rybaří, jezdí na kole, lyžuje, objevuje krásné kouty Evropy.

Zdroj a ilustrační foto; konferencefenomen.cz

Z hračkářství pro ajťáky do Baťovy skříně