Zbytky z jídelen pohání venkov: Jihočeští zemědělci mění odpad v energii
Zatímco v dálce kouří chladicí věže temelínské elektrárny, na okraji Týna nad Vltavou vzniká tichá energetická revoluce. Místní zemědělci totiž proměňují biologický odpad – včetně nesnědených školních polévek – na bioplyn, teplo a elektřinu. A mají ambice vyrábět ještě víc!
Bioplynové stanice rostou, zájem o odpad také
František Janovský, jednatel společnosti BPS, plánuje navýšit kapacitu své bioplynové stanice v Jarošovicích až na trojnásobek současného výkonu. Místo pěstované kukuřice chce využívat převážně živočišný odpad. Pokud získá všechna potřebná povolení, spustí novou etapu provozu už v příštím roce. Denně bude schopen zpracovat až deset tun bioodpadu.
„Zatím nemám nasmlouvané dodavatele, ale surovin je dost. Jen příprava projektu a byrokracie jsou náročné,“ říká Janovský, který zatím ročně využívá přes 3 000 tun rostlinného materiálu. Nově chce toto množství navýšit až na 11 000 tun včetně živočišných zbytků.
Kompostárna Jarošovice: energetický a ekologický tahoun kraje
Silným sousedem je Kompostárna Jarošovice, největší zařízení svého druhu v Jihočeském kraji, kterou před dvaceti lety založil uznávaný zemědělec Jiří Netík. Nedávno prošla rozsáhlou modernizací a nyní jako první v Česku funguje jako multifunkční stanice: zpracovává bioodpad na plyn, elektřinu i přírodní hnojiva. Moderní plynová elektrárna s výkonem 550 kW se chystá na zdvojnásobení kapacity. Stanice přijímá i potraviny v obalech díky vlastní třídicí lince a měsíčně vyrobí 2 000 MWh energie. Kompostárna také využívá solární energii a disponuje vlastním bateriovým úložištěm.
Polévky a luštěniny jako zelené palivo
Školní jídelny v regionu patří mezi pravidelné zdroje surovin. Podle vedoucích kuchyní děti často nesní více než pět procent připravených polévek – právě ty jsou spolu s luštěninami výborným materiálem pro produkci bioplynu.
„Zpracováváme i kaly z čistíren, potravinový odpad a další biologický materiál. Dřív to šlo zkrmovat, dnes už ne – tak z něj děláme energii,“ vysvětluje Netík, jehož firma obhospodařuje také ovocné sady a zaměstnává osoby se zdravotním znevýhodněním. Bioodpady sváží od více než 700 partnerů v kraji.
Plýtvání jídlem jako palivo budoucnosti
Češi podle statistik vyhodí průměrně 100 kilogramů potravin ročně. Tento společenský problém se tak paradoxně stává příležitostí – pro udržitelnou energetiku, moderní zemědělství a regionální soběstačnost. Jihočeské bioplynky dokazují, že i z odpadu může vznikat čistá energie, která posiluje nejen venkov, ale i naši energetickou nezávislost.
Zdroj; kompostarna.com, wikipedie, tnv.cz, byznys.hn.cz
